Na pokraji

Chodila jsem s lahví po městě. Bavila se s cizíma lidma. Všem lhala. Jsem poslední jinovatka. Slunce, co nevyjde. Jsem tisíc hvězd pro jednoho, komu to nestačí. Mlčim jak hrob.

Tohle je nádech, tohle výdech, tohle odpočinek, říkali mi. Neměla jsem nic. Jen touhu cejtit život. Pohublá šelma, vyčerpaná, v nebezpečí. Poslední pulsování srdce, který se nechce vzdát. Na pokraji.

Nechte mě, musim jít, mám posledních pár hodin, za rohem číhá konec. Sevření, strhnutí, silnej proud. Co koukáš? Nikdy jsi nebyl na konci? Mám hlad a žízeň. Nic mě nezastaví. Kdo jsem? Co ze mě zbylo? Prázdnej vykotlanej pařez, pustá planina. Poslední vzdech. Sníh, co hned roztaje. Můj pád.

Pomodli se, otevři víno, zapomeň na všechno špatný. Vymysli si novej život. Tvrď, že to bylo zlý. Teď bude dobře. Uvěříš tomu. I když se budeš probouzet vprostřed noci a zvracet všechnu tu tíhu a bolest. Až v tobě nezbyde nic. Tohle je tvůj boj, kterej nikdo nepochopí. Nikdo ti ho neulehčí. Musíš tím projít. Sama.

Nevzdáš to. Vždycky se znovu zvedneš. Pustíš na sebe sprchu, oblíkneš se, vysušíš si vlasy, vyrazíš ven. Koupíš si víno, cigára, budeš se toulat a mluvit si pro sebe, psát a chtít všechno smazat. Bože, to svědomí! Tisíckrát ještě spadneš a odřeš se do krve. Časem ale nikdo nepozná, čím jsi prošla. Budeš silnější než předtím. Odhodlaná jít za tím, co chceš. Jednoho dne všem ještě ukážeš, co je v tobě.

20180907_185904[1]-001

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s