Co si odnést z karantény

Od začátku mi připadalo pozoruhodné, že u nás karanténa nastala v době půstu. To, co jindy často ani nevnímáme, teď zažíváme naplno. Ticho, možnost být sami se sebou, srovnat si myšlenky. Chápu, že ne všichni mají podmínky takové, aby mohli v klidu zasednout do tureckého sedu a meditovat – s pobíhajícími dětmi po bytě, obavami ze ztracení práce, starostmi, jak zaplatit příští nájem a strachem o své zdraví a bližní.

DSC01282

Přesto zde ale náhle vznikl prostor, který nám je málokdy shůry dán. Být doma, zavřít se před světem, nenechat se rozptylovat. Překvapilo mě, kolik se na internetu okamžitě objevilo výzev, jak v karanténě nezahálet, cvičit, péct, učit se cizí jazyky, zůstat produktivní. Odraz naší doby. Jakmile hrozí, že budeme muset být nějakou dobu jen sami se sebou, zpanikaříme. Raději si zaplnit život tisíce věcmi a úkoly, než jen spočinout, dýchat, být.

Líbil se mi komentář jedné maminky, že se pro ni se zákazem pohybu nic nezměnilo. Karanténa je pro ni jinými slovy šestinedělím, anebo rodičovskou dovolenou. Musela jsem se usmát, protože sama nosím pod srdcem dítě a můj život se od prvních chvílí naprosto změnil.

V prvním trimestru mi bylo tak zle, že jsem se jen stěží dovlekla do práce a domů. Moudré ženy říkaly: „Uleví se ti po prvních třech měsících, uvidíš.“ V té době mě představa, že mi takhle bude ještě několik týdnů, vůbec neuklidňovala. Co se dalo dělat jiného než to vydržet? Ranní nevolnosti se objevovaly po celý den a často v naprosto nevhodných situacích, na poradě nebo na schůzkách. Nakonec jsem musela požádat o možnost práce z domova. Nikam jsem nechodila a jen čekala, než to přejde. Aniž bych věděla jak, sklouzla jsem přirozeně do karantény.

Když pak byl nařízen zákaz pohybu, moc změn jsem nezaregistrovala. Vlastně něco ano, opravdu mi začalo být po třech měsících lépe. Zatímco si jiní stěžovali, že nemůžou ven a jejich touha po čerstvém vzduchu byla natolik silná, že ignorovali vládní nařízení, já slavila, že je mi líp a mám zase chuť k jídlu. To, že musím být doma, mi tolik starostí nedělalo.

Myslím si, že nejsem jediná, kdo má s takovou karanténou zkušenosti. Vezměme si zmiňované čerstvé matky; postřehli jste snad iniciativy, které se jim snaží zpříjemnit první týdny po porodu? On-line psychology na příjmu, kteří by jim pomohli s poporodními depresemi? Hesla typu: společně to šestinedělí překonáme? V myslích všech je přirozené, že to žena musí nějak zvládnout. Žádná z nás se ale nenarodí s návodem na to, jak být matkou. Můžeme z toho být stejně vyplašené, jako právě teď každý, kdo musí poprvé v životě zůstat dva týdny v bytě a nikam nevycházet.

Obdivuji všechny, kteří v této době myslí na seniory. Nejsou však ohroženou skupinou jen teď, jsou zranitelnější po celou dobu. Někteří žijí v izolaci dlouhodobě a postrádají podpůrnou síť rodiny. Hodně lidí také řeší ošetřovné a jak se postarat o děti. Na podporu při ošetřování člena rodiny bychom ale neměli zapomínat ani po skončení stavu nouze. Kolik lidí musí na úkor práce pečovat doma o své rodiče nebo hendikepované dítě? Vycházíme jim náležitě vstříc? Zajišťuje je stát dostatečně finančně? Myslíme na psychické zdraví ošetřujících? Točíme pro ně videa a utvrzujeme je v tom, že jsme s nimi?

Řekla bych, že taková karanténa, podobná té, kterou teď zažívají všichni, ochromí v průběhu času nečekaně nejednoho z nás. Nyní jsem v tom společně. Brzy v tom můžeme být sami. Teď, když všichni víme, jaké to je, nezapomínejme na to. Podporujme se vzájemně tak, jako to děláme nyní. I po té, co se většině z nás zase vrátí život do normálu.

Krize nás vysvlékla do naha a odhalila naše slabá místa. Zároveň v nás probudila ohromnou touhu a schopnost bez váhání si pomáhat. Šijeme pro druhé roušky, nosíme seniorům domů nákupy, voláme svým blízkým, myslíme na druhé víc než kdy jindy. Stáváme se soudržnější, obětavější, chápající. Modlím se za to, aby šíření nákazy brzy pominulo a všem se nám ulevilo. Zároveň si ale přeji, aby to, co se teď v době postní učíme, ať už o sobě samých nebo o vlídném přístupu k druhým, v nás přetrvalo i nadále.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s