Na dámy

20190720_003815Při nákupu opalovacího krému mi lékárnice nabídne ten, který zároveň působí proti vráskám. Pobaví mě to a zavrtím děkovně hlavou. Ona se jen soucitně usměje. Což mě trochu znepokojí. Počkat. Chce mi tím snad něco naznačit?

Buď je to fakt věkem, nebo shodou okolností, ale moje reprodukční orgány teď zaznamenávají vyšší míru pozornosti. A podotýkám, jedinej, kdo je nad hrobem, je můj gynekolog. K čemuž se pojí i jeho způsoby. Když jsem přišla minule, pokáral mě, že jdu až teď, když mi posílal dopis, ve kterém mě vyzíval k dřívější prohlídce.

„Dopis?!“ neskrývám zděšení.

„Ano, dopis. Vám snad nepřišel?“

Už si ani nepamatuju, kdy mi naposledy něco přišlo do schránky. Ani nevím, jakou jsem mu dala adresu. Několikrát jsem se stěhovala. Schránku téměř nekontroluju. Panebože, copak mu nikdo během jeho stoletého působení na zemi neřekl, že existuje taky něco jako telefon a e-mail?

I přes jeho archaické metody mi je ale sympatický. Je zkušený (aspoň doufám), věřím mu. I když se pokaždé modlím, aby to s ním neseklo během prohlídky. Co bych si asi počala s mrtvolou u mých roztažených nohou?

Pošle mě na sono, aby mi zkontrolovali orgány malé pánve. Nevím, jak to probíhá, nikdy jsem na sonu nebyla, a tak si před návštěvou rychle vygooglím, o co půjde. Mám před vyšetřením hodně pít a nechodit na záchod, aby byl močový měchýř plný. Provedu a ráno před prohlídkou se napiju tak, že se po cestě málem počůrám. Sdělím svůj stav vyšetřující doktorce, čímž chci naznačit, aby byla co nejrychlejší. Podezřívavě si mě změří.

„Měla jste sex?“

Automaticky mě napadne, že se ptá na dnešní ráno. „Ne,“ odpovím.

„Vy jste panna?“ pozdvihne obočí.

„Co?“ začnu se smát. „To nejsem.“

„Proboha, ženská, vy jste snad nikdy nebyla na gyndě. Když nejste panna, dělá se sono zevnitř a naopak se musíte jít vyprázdnit,“ protočí oči.

Mezi moje koníčky rozhodně nepatří obcházení gynekologických vyšetření, tak pardon, že nevím, jak se co provádí.

Každý z ošetřujících lékařů, aniž bych to komukoliv z nich řekla, automaticky počítá, že se v nejbližší době budu snažit mít děti a už mě připravuje na to, co budu muset podstoupit, když to nepůjde. Haló, já se ještě nikdy ani nepokusila otěhotnět, proč myslíte, že s tím bude problém?

mládí v bahně

Mládí v bahně

Do teď jsem se naopak vehementně snažila o to, do jinýho stavu za žádnou cenu nepřijít. Vzhledem k mému bujarému dospívání jsem velice ráda, že to vyšlo. Když se dívám na fotku, na které mi je osmnáct, mám červený vlasy a s flaškou a brkem vlaju na technu před bednama, myslím, že můžeme být všichni rádi, že jsem v téhle době nepřivedla na svět dítě.

My ženy to máme holt těžký. Což mi na firemním výjezdu připomene i můj kolega, když stojím ve frontě na záchodky, zatímco on vesele a bez čekání prosviští rovnou k pisoáru.

„Tak jdi taky na pány, ne?“ navrhuje mi. Zdvořile odmítám. Nechci. Děkuju. Vytrpím si tady to ženské prokletí sama. Nikdy jsem moc nepochopila, proč to nám, holkám, na hajzlech tak trvá. Až do chvíle, kdy jsem si jednou odskočila na toaletu v poloprázdné hospodě na vsi. Bylo tam malé okénko s přitažlivým výhledem do krajiny. Po spláchnutí jsem se zadívala ven a kochala se. Po nějaké době jsem spokojeně otevřela dveře. A tam se mezitím vytvořila neslyšná řada čekajících dam s přísnými výrazy ve tvářích. S vykulenýma očima jsem rychle něco špitla na omluvu a proklouzla co nejrychleji k umyvadlu a pryč.

Přes všechny obtíže, nepříjemnosti a dlouhé fronty na toaletu, které se k ženství pojí, bych stejně neměnila. Připadá mi to super, bejt holka. Kolik panáků zadara jsem získala jen pro svůj hezkej úsměv! Když dívka pozná svoje tajný zbraně, otevře se jí svět nekonečnejch možností. Stačí je začít chytře využívat. Vědět, kdy hrát ženu v koncích, která potřebuje pomoct. Kdy se hezky zavlnit, prohrábnout si vlasy. Kdy bejt milá. Kdy přísná. A kdy svině.

My holky máme celej repertoár možností, kým se stát a co dokázat. A nepotřebujeme k tomu ani krémy proti vráskám, připomínání rozmnožovacích schopností nebo pisoáry. Výběr našich životních voleb se podobá večeři v luxusní restauraci. Je jen na nás, na co budeme mít chuť. A kterou příležitost se rozhodneme ochutnat jako první.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s