Vztahy? Hlavně neshnít

hnizdo_3

Naštvaná domácnost lepší než tichá domácnost.

Taky vás rozčilují páry, co prezentují svůj vztah jako dokonalé ztělesnění lásky a potlačují všechno, co se tomu vymyká? Tak to vás potěším já. To, čím se řídím, není nikterak romantické, a přesto myslím, že nabízí víc, než zamilované fotky z dovolené na instáči. Moje motto totiž zní: hlavně neshnít.

Jak říká psycholog Mynář, představa, že ve vztahu jednoho dne dosáhnete všeho, čeho jste chtěli a pak nastane dlouhotrvající klid a absence hádek, se podobá stojaté vodě, která začne smrdět a hnít. Vztahy mají svou dynamiku a musí plynout jako tekoucí voda. Občasné peřeje a vodopády jsou jako sůl.

V hádkách vidím příležitost ke změně. Není příjemné, když je jich nadmíru, ale krize vidím jako šanci k tomu mít se líp, posunout se, nesetrvávat v tom, co nefunguje. Když mě něco trápí, chci to řešit a mluvit o tom, spíš než to v sobě dusit.

WhatsApp Image 2019-05-07 at 10.12.30

„Unesu cokoliv, jsem přece chlap, ne?“

Někdy se ptám, jestli vedle sebe náhodou nechceme superhrdiny. Vážně je všechno, co po druhém vyžadujeme, tak zásadní? Copak ten druhý musí vždy dokonale ovládat roli přítele, důvěrníka, otce dětí, živitele rodiny a zároveň perfektního milence, baviče, pomocníka, starostlivého ochránce a já nevím, koho ještě? Co když v něčem selže? Vyhodí ho z práce? Neuspěje? Je taky jen člověk. Podle mě je důležité všímat si i maličkostí a vážit si jich. Nebrat je jako samozřejmost. Děkovat za ně.

Jednou mi kámoška řekla, že má na kluky vysoké nároky. Dychtivě jsem čekala, co z ní vypadne. Prvním kritériem bylo, aby lyžoval. Zůstala jsem zaraženě koukat. Opravdu si někdo vybírá partnera podle toho, jestli holduje zimním sportům nebo ne? Většina lidí, co znám, stráví na horách maximálně dva týdny v roce. Skutečně je 14 dní rozhodujících pro to, jestli vám to bude klapat?

Důležitější než společné koníčky je podle mě sdílená vize. To, co chceme od života a shodneme se na tom. Důvěra, že se na sebe můžeme spolehnout, věřit si, tolerovat se, vzájemně se podporovat, spolutvořit představy, za kterými jdeme. Romantika a zamilované činy jsou zpestřující, ale nejde na nich vystavět celá společná budoucnost.

DSC_0333

„Tak ty mě neuděláš šťastnou, panáčku?!“

Od vztahů mají podle mě někteří přehnaná očekávání. Myslí si, že je naplní po okraj, vytrhnou z problémů, vyřeší jejich nespokojenost. Vztah ale nedělá lidi šťastnými. Vlastní spokojenost má na starost každý sám. Když to chcete po druhém, vytváříte nesmyslný tlak vedoucí k závislosti, nevyrovnanosti a brzo ztroskotáte.

Myslím, že bychom měli víc mluvit i o dalších stránkách vztahu, než jen o šťastně zamilované fázi. Fotky ze společných zážitků jsou fajn stejně jako alba ze svateb. Najímají si manželé fotografa také, když se rozvádějí? Sdílejí to, co se naučili v poradně? I to jsou přece důležité životní milníky hodné zaznamenání a podělení se s přáteli. Neúspěchy k životu patří, nejen samé štěstí a úsměvy.

Pravá láska není jen pokojná projížďka na loďce v Benátkách. Podobá se víc otevřenému moři – někdy klidná, jindy rozbouřená, ale vždycky hluboká. Abychom po ní mohli plout, potřebujeme pořádnou loď, kterou jen tak něco nepřevrhne. Kam ani při velké bouřce nezateče. A kde žádný trám neztrouchniví. Ze srdce přeju šťastnou plavbu.

 

 

1 komentář: „Vztahy? Hlavně neshnít

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s