Fajn život ve fajn čtvrti

Žijeme fajn život ve fajn čtvrti mezi kavárnami, pekárnami s rohlíky přímo z pece, školkami plnými jedinečných dětí s jedinečnými jmény, bio obchody přeplněnými bio ovocem, Stromovkou plnou běžců v legínech a měřičích tepu na pažích a na ulici potkáváme bio lidi, kteří se v sobotu dopoledne scházejí na brunch ve Farmě nebo Cobře.

20181229_183004

Když nás něco trápí, chodíme na terapie, pravidelně cvičíme jógu, co naplat, že máme někdy takovej vztek, že bychom nejradši převrhli popelnici, rozmlátili někomu auto, vyhodili věci z okna na ulici. Radši si zazpívej třikrát mantru óm, pes hlavou dolů a z hluboka dejchej, to ti sladí čakry do rovnováhy. Vypadáme elegantně neupraveně, umělecky rozervaně, nakupujeme v sekáčích, ledabylý vzhled, rozcuchaný vlasy, snadno si nás splést s bezdomovcem. Taková je Letná. Takový je hlavní město.

Ve čtvrtek jsme jeli do Úpice navštívit tetu do domova s pečovatelskou službou. Na oběd jsme zastavili v Červenym Kostelci, pivo za dvacku, žebírka s houskovym knedlíkem, vegetarián natož vegan by si nevybral. V Úpici na malebnym náměstí nebyl ve všední den odpoledne otevřenej jedinej obchod, jediná kavárna, žádná hospoda. Projeli jsme několika městy, všechno zavřený. Otevřeno bylo v jednom Konzumu, kde jsme si koupili lahev s vodou a tatranku. Pohraniční města opuštěná jako štěňata v útulku. Takový je podhůří Krkonoš.

S tetou jsme se posadili ke stolu ve společenský místnosti, sestra nám nabídla šťávu v oprejskanejch plastovejch kelímkách. „Ve tři je začnou svážet,“ řekla potichu teta a opravdu, po chvíli přicházeli sami nebo v doprovodu pečovatelek obyvatelé domova. Působí na mě nepřirozeně zavřít tolik starejch lidí do jednoho domu. Celý dny se vídat jen se zdravotníky a starci trpícími neduhy stáří. Lidi by se měli vzájemně potkávat, ne se stahovat do starobinců a ghett. „Je to tady trochu panoptikum,“ říká prý teta.

Večer jsme se vrátili do naší fajn čtvrti, na rohu zaparkovaná debilní elektrokoloběžka, z Kyklopa se valila hudba a kouř, snad poslední hospoda, kde se kouří. A co my, potkáváme se na Letný s ostatníma nebo žijeme svým fajn životem ve fajn čtvrti?

Je hezký mít kolem sebe umělce, mladý lidi, sportovce, alternativce, kteří kašlou na konvence a o víkendu korzují s kafem v eko hrnku po trzích. Ale nevytrácí se odsud obyčejnost? Nejsme příliš naleštěnou, výběrovou, nóbl čtvrtí? Městskou smetánkou? Na jednu stranu skáču radostí, když u nás v domě otevřeli novou pekárnu, na druhou si říkám, že chleba za 80 korun si koupí snad jen obyvatel Letný.

Každej extrém je podobně nepřirozenej jako ten domov důchodců.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s