Teď

Svět patří těm, co se neposerou. Bukowski a jeho citát napsanej na záchodovejch dveřích Jógovny, kam chodim cvičit. A taky heslo, který si opakuju v posledních dnech.

Přestěhovat se do pátýho patra bez výtahu je záhul. Ani tak ne pro mě, protože nejtěžší věci nosej kluci a já lítám nahoru a dolů s květináčema, lehčíma taškama, glóbusem a velkym nafukovacim míčem na sezení. Je mi to chvílema blbý, když vidim, jak v mezipatře odpočívaj při tom, co tahaj těžký skříně a po čele jim tečou čůrky potu.

„Ty vole, tolik bot?!“ zděsí se můj kluk a já pokrčim rameny. Cos čekal, napadne mě…Stejně tak spoustu tašek s oblečením, z čehož si pak dělá srandu, že to bylo, jako kdyby se stěhovali tři lidi. Jsem prostě holka, no.

Drhnu hajzl. Koupelnu. Dál se nedostanu, protože padnu. Je to dřina, ale co, nestěžuju si. Nemám, kam si sednout. Přemisťuju věci sem a tam, abych se aspoň trochu hnula. Zatím co kluci jedou vybalit spolubydlícího, začnu malovat. Nečekám, nepřemejšlim, vymaluju půl ložnice. Přešoupu nábytek, přenosim skříně a smontuju stůl. Co naplat, že nohy stolu přišroubuju obráceně, než maj bejt. Vztekám se u toho, když mi nejde povolit matka. Volám otce. Ten mě trpělivě naviguje k sadě šroubováků, co nám půjčil. Nemůžu ani otevřít tu krabičku, natož pak složit dohromady součástky vercajku tak, abych s nim něco povolila. Nic. Vzdávám to, beru to na oběd k našim a tam mi šrouby povolí.

Dělám svačinu klukovi. Vařim oběd sobě. Na poslední chvíli sepisuju daňový přiznání a letim s nim na poštu. U přepážky si uvědomim, že jsem zapomněla vyplnit počet příloh. „Půjčíte mi propisku?“ ptám se pracovníka za sklem, roztrhnu obálku a začnu na pultu před ním roztahávat lejstra. Někdo za mnou mě upozorní, ať si hlavně nezapomenu zavřít batoh. Ale pro mě je nejdůležitější to, abych někde koupila kytky, žlutý tulipány, protože jsem se ze všeho nejvíc těšila na to, až na stůl v kuchyni postavim vázu s květinama. To je pro mě domov! Sice ani nevim, kde v tom bordelu mám ponožky, ale kytky tam bejt musí.

Přijde mi mail, že mám vrátit knihy do knihovny. Proč zrovna teď, když mám knížky rozesetý do několika krabic po celym bytě já za boha nevim, kde co je? Oukej, prostě v nich začnu přehrabovat a po nějaký době je najdu. Do toho vernisáž, Týny oslava, víkend na chatě, pohovory, služební cesta, napsat do pondělní článek, vyzvednout doporučenej dopis, někdo se mě zeptá, jestli už mám vytapetováno, já se zamračim, IKEA a pak hlavně víno. Hodně vína.

Je to náročný. Člověk by se i zastavil, kdyby měl kde. Jsem ztrhaná, ale za to uvnitř spokojená. Vylezu ze sprchy, utírám se ručníkem, vedle mě se válej válečky na malování, košťata a tyče. Jak v ateliéru. Jenže já vlastně jsem v bejvalym ateliéru! V podkroví! Na Letný! Žádná katedrála nikdy nevznikla bez toho, aniž by tam ze začátku nebyla hromada kamení, suti, dřeva a já nevim čeho. Teď něco vzniká. Teď něco budujem. To je vono.

Je to posun. Krok vpřed. Při balení svejch věcí ve starym bytě jsem přímo v pokoji začala pálit starý dopisy a pak se rozčilovala, že ten smrad nejde vyvětrat. Našla jsem černě natřenou krabičku symbolizující vlastní rakev. Úplně si pamatuju, kdy jsem jí natírala, bydlela jsem u našich, a když se mě matka ptala, co dělám, řekla jsem: „Maluju si rakev, měla bys to taky zkusit.“ Docela se jí to zamlouvalo. Našla jsem vzkaz svýmu budoucímu já, kterej jsem si napsala, když mi bylo 12. A zase mě dojal. Připsala jsem pár vět a věřim, že si je za 10 let opět přečtu. Baví mě všechno tohle zažívat, vyhazovat, pálit, růst, zkoušet, budovat, stavět, zabydlovat se, hnízdit, rozčilovat se, padat únavou a taky kašlat na všechny představy typu mělo by to být takhle, až jednou bude tohle, ještě je potřeba tamto…Víš co. Na tyhle myšlenky se vykašli. To podstatný je teď.

P1340291

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s