Skok žáby

Je to důležitý. Odcházet. Od rodičů. Ze školy do práce. Z dětskýho pokoje do podnájmu. K bandě hipíků, co zapalujou vonný tyčinky, pouštěj nahlas reggae, sušej sedmikrásky a nosej domů jídlo z popelnic. Nedávno jsem vyhodila starý boty, ráno je najdu zase zpátky v botníku. Vytáhla je spolubydlící, když šla s košem. Jsou prej pěkný.

Prouděj sem lidi. Přes den, večer, uprostřed noci, nechali si tu batoh nebo chtěj jen pokecat, taky v sedm ráno, když vyjdu v županu z pokoje a zívám. Jednou jsem přišla domů, na gauči spala cizí slečna, jinak nikde nikdo. Pozdravily jsme se, já šla uvařit čaj, ona se mezitim pokradmu vytratila, potichu za sebou zavřela dveře. Choděj si k nám pro konopný mastičky, občas tu nechaj na pár dní psa, Danča v létě na zahrádce upravovala kráskám dredy, po podlaze v kuchyni se plazilo batole. Hlídala tu taky černošský miminko, tancovala s nim na Boba Marleyho, dítěti se po tvářičkách koulely slzy, čekalo na mámu a ona se ho snažila jakkoli zabavit.

Je to důležitý. Odcházet. Od rodičů. Od partnerů, s kterejma to neklape, za těma, s kterejma to možná klapat bude. Novejma, neznámejma, budoucíma. Od budoucích k těm minulejm, když to má smysl. A někdy, i když to smysl nemá, ale stejně to uděláme. Odcházet. Od smutku k pohodě, od tíhy k lehkosti, od strachu k odvaze. Ohlížet se zpátky. Vzpomínky nemohou ožít, jsou jen v hlavě. Neublíží. Lítat jako pták. Chmýří pampelišky. Poletující pavučina. Skočit jako žába z hladkýho kamene na leknín.

P1330131

2 komentáře: „Skok žáby

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s