Punčocháče

Ulice plné polystyrenu, kanceláře praskající vztekem z výsledků voleb, vrásky stočené do spirály na pěně kapučína. Dlouhé fronty v Bille, na zastávce tramvaje fouká, někdo našel opelichanou kočku a přinesl jí misku s jídlem, jiný zavolal hasiče, protože byl líný típnout doutník. Babička si kupuje nejlevnější náhražku másla. Pomerančové džusy jsou ve slevě. Kalousek rezignoval. A mně padají punčocháče.

Nemám to ráda, opravdu. Udělám pár kroků a mám je skoro pod zadkem. Kroutím se, tancuju, nenápadně si je natahuju, tak abych si příliš nevyhrnula sukni, ale aby zas vydržely alespoň chvíli na bocích. Přísahám, že je vyhodím. Koupím si jiné. Proboha, pár korun! Jenže tak je to vždycky. Večer je svléknu. Posléze vyperu. Uložím k ostatním. A když na to přijde, do poslední chvíle nevím, zda z propletené změti vytáhnu špatné nebo dobré. Moje oblékání je ruská ruleta.

Nicméně se zbytečně nestresuji. Chodím do práce a z práce, kupuji si deset deka šunky, do termosky vařím čaj. Kolega každý den chválí, jak mi vedle stolu krásně roste palma. Kinterova výstava je fenomenální. V Pikniku v Dlouhé začali prodávat dobrý salát s kozím sýrem. Za 59 korun. V pátek mě v Roxy ještě před půlnocí někdo polil pivem. Celý outfit jsem pak doma ladným pohybem vhodila na hromadu špinavého prádla. V Rudolfinu se ke stropu vzpíná oltář z praček. A já zrovna dala jednu prát. A dala do ní mikinu a ponožky a svetr. A taky všechny punčocháče.

P1330271

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s